Velké vejce

21. října 2017 v 9:08 | Andílek |  slohy
Ahoj,
jsem Andílek z 5.A a napsala jsem pro vás příběh.

Jednou v roce 2864 bylo na střeše školy K2 vejce. Bylo velké a růžové.Jednou, když šla malá modrooká holčička jménem Galaxi se třídou na výlet do nového planetária, viděla, jak na střeše je to krásné vejce. Řekla to mladé paní učitelce a ta vylezla se štíhlou Galaxi až nahoru. Škola byla moc, doopravdy moc vysoká. Když vyšly do 586 patra (což byla střecha) dotýkaly se mraků. Vajíčko hned našly a donesly dolů. Tam se o vajíčko starala celá třída. Už od chvíle, kdy ho spatřili,přemýšleli, co se asi narodí. O několik dní později nastala chvíle, kdy se růžová koule vylíhla. "Co to bude?" volala nahlas celá 5.A. Vylezla hlavička, potom ručičky a nakonec nožičky. Z velikého vejce, které vypadalo jako růžový měsíček, byl nakonec hezký malinkatý jednorožec. Před ním stála radostná Galaxi a hned, jak ji poník s barevnou hřívou a zlatým rohem spatřil, vyskočil na její krásné zlaté vlásky a poté ji vlezl do náručí. Byl tak roztomiý, že si ho všichni hned oblíbili. Vůbec nemysleli na to, kam ho dají.Jako každé mládě potřeboval hodně péče a kdo by ho měl v sobotu a v neděli? Žádný rodič ho nechtěl domů. Poprvé si ho tedy vzala paní učitelka. Ale hodná paní učitelka si ho po měsíci už nemohla vzít k sobě a proto zavolala do městské ZOO, kde měli různá zvířátka a jistě se i o jednorožce dobře postarají. "Tady paní Alli Kudrnáčová" povídala do telefonu. Na druhé straně se ozval pán hrubého hlasu a říkal "Dobrý den, dovolala jste se do ZOO Praha". Když paní učitelka mluvila o tom, že máme ve třídě jednorožce, pán nevěřil. Potom se teda domluvili, že se zítra ráno ve škole zastaví. Druhý den přijel, ale Jednorůžko nikde . " Kde jenom může být?"strachovala se třída. Pan Erben, který si příjel pro školní zvířátko byl přesvědčený o tom, že si třída vymýšlí. Jak by se mohlo náhodou vypařit vymyšlené zvířátko? Nakonec za křovím slyšeli něco šustit. Z vysokého křoví vyběhl malinkatý špinavý jednorožec. Skočil na Galaxi a přitulil se k ní. Děti byly štastné. " Vysoký pán, který pracuje v Zoologické zahradě, nechtěl uvěřit, že by to mohl být jednorožec.. Myslel si, že je to poník s čelenkou. Když zjistil, že mají děti pravdu, chtěl ho odnést pryč a nechat ho zkoumat odborníky. Ale jelikož viděl, jak moc má děti rád a děti jeho, nemohl jim to udělat. Nechal postavit pro jednorožce nádhernou růžovou místnost, kde se cítil dobře a hlavně viděl na děti . A nejenom to, páťáci, když ho přišli navštívit, mohli dokonce do místnosti za svým kamarádem jít a spolu si hrát. A tak byli všichni šťastní.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mája Mája | 22. října 2017 v 18:18 | Reagovat

Je to moc hezké a krásně vymyšlené

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama